|
|
Kyperská hudební kultura se zaměřením na klavírní dílo a klavírní pedagogiku
Nicolaouová, María ; Palkovská, Jana (vedoucí práce) ; Tichá, Libuše (oponent)
Diplomová práce se zabývá kyperskou hudební kulturou a zaměřuje se především na klavírní pedagogiku a klavírní dílo. Cílem této práce bylo uvést hlavní představitele kyperské klasické hudby, hudební život na Kypru, historii a současnost klavírní pedagogiky. Součástí práce je také vlastní výzkum provedený dotazníkovým šetřením a didaktický a interpretační náhled na stěžejní instruktivní dílo Kinderlaunen kyperského klavíristy a skladatele Nicolase Economou. Práce je rozdělena na šest kapitol, které čerpají z dostupné literatury a především z výzkumu provedeného v této oblasti. Těchto šest kapitol se dá pomyslně rozdělit na dvě části, a to teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá hudební historií ostrova, představením výrazných osobností kyperské klasické hudby a zmapováním hudebního života na Kypru. Dále se tato část věnuje kyperskému hudebnímu školství a výukovým metodám v klavírní pedagogice. Praktická část práce obsahuje analýzu a výsledky předloženého dotazníku a didaktický a interpretační náhled na instruktivní klavírní dílo již výše zmíněného kyperského klavíristy a skladatele. Klíčová slova: Kypr; klavírní pedagogika; hudební kultura; hudební školství; instruktivní klavírní dílo; Kinderlaunen; hudební osobnosti; výukové plány;
|
|
|
Významné osobnosti ZUŠ Jihlava
Zemanová, Marie ; Bělohlávková, Petra (vedoucí práce) ; Stříteská, Leona (oponent)
Autorský abstrakt Tématem bakalářské práce je přehled významných osobností spjatých se Základní uměleckou školou Jihlava. Práce je zaměřena jak na bývalé či současné pedagogy, tak na absolventy, kteří vynikli v umělecké nebo umělecko-pedagogické činnosti v rámci regionu. Největší pozornost bude věnována osobnostem, jejichž význam přesáhl region. Stěžejními osobnostmi, jimž bude věnován v práci největší prostor, jsou: Bohumil Bouda, Bohumír Štědroň, Zdeněk Jílek, Antonín Nosek, Milan Bialas, Vlastimil Bialas, Petr Šandera, Petr Fiala, Antonín Rous, Pavel Jirák, Dana Fučíková, Václav Hoskovec, František Fiala, Hana Škarková, Kateřina Hebelková a Roman Patočka.
|
|
|
Folklorní soubor Nisanka
Šourková, Jana ; FRIČOVÁ, Marie (vedoucí práce) ; GREMLICOVÁ, Dorota (oponent)
Práce se zabývá severočeským folklorním souborem Nisanka, jeho historií z ručně psaných kronik a hlavními osobnostmi souboru. Stručně zpracovává folklor v severních Čechách, dvě hlavní osobnosti tohoto kraje a typické tance. Dále práce představí pásma a tance, které pro Nisanku vytvořila choreografka PaedDr. Jana Hanajová a také na to, jak soubor hodlá i nadále pokračovat ve své činnosti.
|
|
|
Pražákovo kvarteto
Dorazilová, Marie ; KAŇKA, Michal (vedoucí práce) ; BERNÁŠEK, Václav (oponent)
Práce se zabývá Pražákovým kvartetem, jeho historií a historickou souvislostí v rámci hudební scény. Zpracovává data poskytnutá autorce přímo členy Pražákova kvarteta nebo nalezená na oficiálních stránkách osob a institucí zmíněných v této práci. Cílem je obeznámit veřejnost s historií tohoto vyjímečného souboru.
|
|
| |
|
|
James Morrison - fenomén hudby
Pollák, Dávid ; REJLEK, Vladimír (vedoucí práce) ; ROUČEK, Jaroslav (oponent)
Práce James Morrison - fenomén hudby představuje život a působení
tohoto umělce. Poukazuje na jeho multiinstrumentalismus, techniku
a styl hry, především na dechové nástroje. Dále charakterizuje vybrané
jazzové trumpetisty na české a slovenské scéně a obsahuje také rozhovor
s Jurajem Bartošem.
|
|
|
Sibelius: odkaz finské hudby
Valentová Handzušová, Bára ; KLÁNSKÝ, Ivan (vedoucí práce) ; KAHÁNEK, Ivo (oponent)
Tato magisterská práce se věnuje životu a dílu nejvýznamnějšího finského skladatele a symfonika Jeana Sibelia. Provede nás jeho životem od mládí až po stáří v Ainole, jeho kompozicemi a odkazem. Okrajově se dozvíme také základní informace o vývoji Finska jako samostatného státu, a o důsledcích historie na celý jeho hudební vývoj, včetně významných hudebních událostí a systému finského hudebního školství.
|
|
|
Eduard Douša, skladatel a pedagog
Lánská, Martina ; VÁLEK, Jiří (vedoucí práce) ; PIVODA, Radomír (oponent)
Práce přináší celkový pohled na osobnost Eduarda Douši z hlediska skladatele i pedagoga. V první kapitole je uveden Doušův stručný životopis. Druhá kapitola přináší komplexní pohled na skladatelovo dílo. Seznámí s autorovými kompozičními začátky, prvotními inspiracemi a osobnostmi, které jej přivedly ke studiu skladby, ale také s jeho postojem k novodobým kompozičním technikám. Blíže je zde pojednáno o důvodech skladatelova zájmu o instruktivní tvorbu pro děti a mládež. V této kapitole je rozvedena i problematika volby hudebních forem, které Eduard Douša preferuje a vyhovují mu. Třetí kapitola se zabývá Doušovými pedagogickými názory a metodami, kterých ve své výuce skladby využívá. Jsou zde zmíněny i osobnosti, jež byly Doušovi v tomto směru inspirací a vzorem. V závěrečné čtvrté kapitole jsou předchozí poznatky podpořeny seznámením s vybranými díly Eduarda Douši pro dechové nástroje. Největší pozornost je věnována Sonatině pro flétnu a klavír.
|
|
|
Jiří Hlaváč v proměnách profesí a žánrů
Paulová, Anna ; HLAVÁČ, Jiří (vedoucí práce) ; MAREŠ, Vlastimil (oponent)
Bakalářská práce „Jiří Hlaváč v proměnách profesí a žánrů‟ pojednává o uměleckém působení profesora Jiřího Hlaváče.V práci se věnuji jeho hudebním začátkům, interpretační činnosti a působení v komorních souborech, jako je např. Barock Jazz Quintet. Zabývám se také jeho pedagogickou, kompoziční, aranžérskou, dramaturgickou, publikační a popularizační činností. Část práce je věnována nahrávkám, oceněním, pořadům pro Českou televizi a Český rozhlas a práci v uměleckých a hudebních institucích.
|
|
|
Tvorba Jana Klusáka a Marka Kopelenta
Nečaský, Jan ; KAŇKA, Michal (vedoucí práce) ; PETRÁŠ, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce o fenoménu Nové hudby a dvou představitelích Marku Kopelentovi a Janu Klusákovi. Práce je rozdělena na dvě části, část teoreticko-historickou a analytickou. Teoreticko-historická část pojednává o Nové hudbě a hudebním ţivotě obou skladatelů, jejich působení v hudebních tělesech Musica viva pragensis (Kopelent) a Komorní harmonii (Klusák) o moderních postupech, která skladatele ovlivnila. Tato část je rozdělena na tři kapitoly. První se týká Nové hudbě a charakterizuje ji, další pojednávají o skladatelích. Druhá část bakalářské práce je analytická. Jedná se o rozbor skladeb Jitřní chvalozpěv (1978) Marka Kopelenta a VII. invence pro orchestr (1972−73) Jana Klusáka. Práce je napsána s pouţitím uvedené literatury a na základě osobních rozhovorů s oběma skladateli. V analytické části jsou přiloţeny skeny rozebíraných partitur.
|
host ::
RSS.